Mezi nimi byli z Polska Professor Formiga, Instrutor Alemao (oba skupina Camangula), z Rakouska Graduado Aloha, Graduado Canario, ze Slovenska Graduado Latino, z Čech Graduado Gerreiro, Graduado Pinnochio, Graduada Cachacinha, Graduado Rato Branco, Graduado Agogo, Instrutor Tartaruga (skupina Axe), Instrutor Big Baby, Instrutor Robocop, z místních Graduado Berimbau, Graduado Rato, Graduado Perfume, Instrutor Atabaque a z Brazílie patron a zakladatel asociace Vem Camará Capoeira Mestre Paçoca. Celková účast téměř 250 cvičících byla pro mladoboleslavské historickým rekordem. Takovou událost si samozřejmě nenechali ujít ani hrdí rodiče. Vůbec poprvé od začátku capoeiry v České republice byli v rámci závěru sobotního tréninku vyzváni, aby si se svými dětmi zacvičili a sami si vyzkoušeli to, v čem je tak příkladně podporují. Řada maminek a tatínků této příležitosti využila. Jejich role se na krátký okamžik vyměnily a děti odměnily odvážné rodiče bujarým potleskem a obrovským vděkem.
V neděli následovalo samotné páskování. Tato událost, zvaná Batizado e Troca de cordas, se pro každého cvičence odehrává pouze jednou ročně. Ceremoniál je vždy rozdělen na dvě části. První částí je Batizado, neboli křest nováčků, kde capoeirista dostává svůj úplně první pásek a zacvičí si s jedním s přítomných mistrů. Za samotný křest se považuje, když přítomný mistr srazí nováčka k zemi. Druhá část Troca de cordas je určena pro žáky, kteří již pokřtěni byli a za celoroční tvrdou práci dostávají vyšší výkonnostní stupeň. Tito žáci již necvičí s mistry, ale pouze mezi sebou. Na rozdíl od jiných bojových umění se v capoeiře nehodnotí pouze výkon v jednom konkrétním dni, ale každý žák je hodnocen v rámci všech tréninků v průběhu roku. Není výjimkou, že na vyšší stupeň se intenzivně cvičí i několik let. Informaci, že dostane vyšší pásek, se žák obvykle dozvídá již dopředu před samotným ceremoniálem. Páskování v capoeiře tedy není zkouška, ale úžasný víkend plný intenzivního cvičení a zábavy. Ani tentokrát to nebylo výjimkou. Celou akci pod vedením mladoboleslavského trenéra Karla Popoviče, provázela příjemná hudba, spousta zábavy a dřiny. Hladký průběh a úsměv na tvářích všech přítomných milovníků tohoto sportu mu mohly být darem k jeho narozeninám, které v neděli oslavil.
Text: Martin Kolář
Foto: Bohuslav Rosenkranz